Letiště Praha Letňany patří mezi nejstarší česká letiště a pro českou leteckou historii má jedinečný význam. S tímto letištěm jsou spojeny nejvýznamnější osobnosti československého a českého letectví, ale i nejdůležitější letecké továrny a instituce.
Dnes je zde veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště. Díky své strategické poloze a skvělé dopravní dostupnosti z centra Prahy je vstupní branou do hlavního města pro letadla všeobecného letectví.
Cílem majitele Letiště Praha Letňany je nejen zdejší letiště udržet v provozu navzdory tlakům různých lobby, ale zejména v rámci jeho celkové revitalizace posunout jeho parametry na úroveň 21. století při současném zachování všeho, čím je toto letiště výjimečné. Již dnes u nás najdete přátelské prostředí, profesionální přístup, nové zázemí pro piloty i cestující a nové doplňkové služby.
Letiště bylo založeno v roce 1923 spolu s přesunem státní továrny na vojenská letadla LETOV z nedalekého vojenského letiště Kbely. Od roku 1927 zde přibyl Vojenský letecký ústav studijní a letiště se stává centrem leteckého výzkumu Československa, ale i mnoha dalších evropských zemí. Probíhají zde zkoušky všech nových československých letadel, ale své první lety zde podstupují i letadla z tak exotických zemí, jakou v té době pro nás určitě bylo například Turecko. Postupně přibývají i další výrobci, v roce 1931 se opět z Kbel stěhuje továrna na letadla Aero a jako poslední přichází Praga, letecká divize koncernu ČKD. Je možné říci, že v této části Prahy se soustřeďuje vše podstatné z letectví celého Československa. Na letišti v Letňanech pracují tři ze sedmi československých leteckých továren! Ihned v sousedství našeho letiště mezi Letňany a Čakovicemi svá letadla staví další legenda, továrna Avia, součást koncernu Škoda, a opět v těsném sousedství, ve Kbelech, je nejvýznamnější vojenské a (až do vzniku letiště Ruzyně) civilní letiště v zemi.
Všeobecný úpadek přichází po komunistickém převratu v roce 1948. Jako první končí s leteckou výrobou ČKD, továrna Aero stěhuje hlavní těžiště své činnosti do nové továrny ve Vodochodech a spolu s tím končí i samostatný vývoj a výroba celých letounů v Letovu, který se již ostatně jmenuje Rudý Letov. V šedesátých letech je nepochopitelným rozhodnutím ukončena výroba letadel v letňanské Avii a spolu s tím je zrušeno i zdejší tovární letiště. Jediným kdo zůstává je Výzkumný a zkušební letecký ústav a nově přicházejí sportovní letci – Svazarmovci. Velkou ránu dostává letiště v závěru šedesátých let, kdy je v souvislosti s výstavbou sídliště Prosek, výrazně zkrácena vzletová a přistávací dráha a změněna její osa, což se dodnes projevuje nepříjemnými terénními nerovnostmi na zdejších vzletových a přistávacích drahách. V té době se také poprvé veřejně mluví o brzkém zániku letiště. Až do roku 1989 a dalšího politického převratu letiště stále méně využívá Výzkumný a zkušební letecký ústav a naopak přibývá provozu sportovních letadel. V osmdesátých letech pak určitou naději na obnovení zašlé slávy vzbuzuje přechod vlastnictví letiště na moloch státního podniku ČKD, který chce po vzoru Plzeňské Škodovky a Vítkovic zřídit vlastní podnikovou leteckou dopravu, také tyto plány ukončuje rok 1989.
V polovině devadesátých let, po krachu tzv. bankovního socialismu a krachu celého holdingu ČKD, hrozí, že ve víru nových majetkových přesunů zanikne i letiště v Letňanech. Proto je zde úměle vysazen sysel obecný, který je na letiště dopraven stylově – leteckým mostem ze Strakonic.
Dnes má letiště finančně silného vlastníka, který masivně investuje do jeho dalšího rozvoje .
Zdroj: www.letnany-airport.cz